novinky
členové kapely
historie
diskografie
videografie
recenze
rozhovory
koncerty a turné
fotogalerie
download
odkazy
informace o webu
diskuzní fórum
tributní projekt BG


uk
Tales From The Twilight World

Tales From The Twilight World Třetí album BLIND GUARDIAN už čtveřici zavedlo mezi melodicko metalovou smetánku. Zvuk poprvé nezhrubl, spíše zkošatěl, deska působí šťavnatěji, díky čemuž se zprůhlednily kytarové hrátky, přestože do nichž kapela namíchala další nahrávací stopy. Obálku poprvé nakreslil Andreas Marschall a ještě více tím pomohl vytvořit vyjasňující se zcela svojské kontury BLIND GUARDIAN. Od "Tales from the Twilight Hall" je totiž musel poznat každý. Propracované booklety, bombastická avšak průrazná a stála nespoutaná hudba, obliba v textech inspirovaných Tolkienovými knihami a v neposlední řadě i důkladná příprava na samotné nahrávání, k čemuž tentokrát přispělo i zrušení turné kvůli zdravotním problémům bubeníka Thomase Staucha. Perfekcionismus kapely nabýval na intenzitě, škoda jen, že k ostrým, dramatickým a znova velice chytlavým skladbám jako "Traveler in Time", "Welcome to Dying", "Lost in the Twilight Hall" nebo "The Last Candle" přiřadili trochu zvláštní vnitřně nevyrovnané kompozice "Tommyknockers" a hlavně "Altair 4". Ale na druhou stranu příjemně zastavili neúprosný tok alba první zpěvnou baladou "Lord of the Rings", kde poodhalili druhou daleko jemnější tvář BLIND GUARDIAN. Na "Tales from the Twilight Hall" dala krefeldská čtveřice zcela najevo, že chce a navíc je stále schopna zdokonalovat všechny atributy své tvorby a na následovníka si i z tohoto důvodu poprvé vybrala delší pauzu.

Hodnocení: 5/6

Autor: Jan Kozák
Zdroj: Spark (7/2002)


Tales From The Twilight World

Někdy mívám pocit, že alba jako taková bývají často odrazem nálady či momentálního stavu té které smečky. Když opomenu komerční sektor a zaměřím se na přelom z 80.tých do 90.tých let, scéna dostává zabrat. Staří pardálové doplácejí na to, že jejich fanouškovská obec, se po duševním vyznání v klasický hard rock či heavy metal, stává usedlejší (rodiny a podobně), temné síly a thrash tápou v kouli křišťálové, novátoři se derou nekompromisně kupředu. Kola života se valí stále vpřed (jak tvrdí Shiva). Kdyby v téhle části svého příběhu Blind Guardian bouchli za sebou dveřmi (a důvody by se našly - Follow The Blind nebylo tou dobou kdovíjaké album, prodejnost dvou či tří desítek tisíc /co by u nás za to která kapela jen dala!/ exemplářů, myslím si, že stačila tak na náklady s tímto albem spojené, a mladé jen pár let fungující firmy se začínaly pokládati v prach). Na taková úskalí, která mohou mít jakoukoli formu, třeba jest: enthusiasmu, happy přístupu (jak jsem kdes četl) a party kámošů. Myslím, že právě toto chlapci z Krefeldu měli a přes střídavou kliku i nekliku, mají dodnes. Co se vlastně měnilo? Určitě firemní záležitosti. Charly Rinne, šéfík jejich dosavadní firmy No Remorse (kromě strážců vlastnící ve své stáji ještě třeba HEAVEN'S GATE, GRINDER či bandu PYRACANDA), se celý rok snaží dostati krefelďany k větší společnosti. Nakonec se zdaří nejenom toto, ale i distribuční tah do země vycházejícího slunce. Album se pro firmu stává labutí písní a jeho kvalita zřejmě sehrála roli i v zápisu k firmě větší. Novinkou je i autorství obalu, jehož tvorbu po prvních dvou v holandském tvůrčím doupěti van Waay Design, přebírá vycházející malířská hvězda alemánského nebe, Andreas Marschall. Nesrovnatelně propracovanější obal těch předchozích náznakem imitující koncept boje dobra se zlem v říších fantasy, souputně vzato i sci-fi, jako by doplňoval naši vizi o postavách Tolkienova světa Šerosvitu. Bootleg nám k textům doplňuje dvoustránka fotografií a kapela nešetří chválou na čas a prachy, které do nich Charly Rinne naentroval. Kam že toho chlápka dneska zavál čas...ale může být hrdej na to, že tuhle bandu dostal nahoru. Kalle Trapp postavil nový studio, a jestli někdo nelže, tak Blindi byly opravdu prvním prubířským kamenem jeho novejch mašinek. Zvuková produkce je znatelně lepší svého předchůdce a dosti možná, že stále chytřejší zvukopán Piet Sielck v tom má také prsty. Divíte se možná, že o skladbách a albu přímo jste ještě nečetli (ode mne) nic. A ani se nedočtete: vždyť víte sami, která je bombastická, která veselá, která je instrumentálně hravá a která může člověku urvat srdce dojemností, která představuje dva hádající se skřítky, a která zavání epikou... vždyť vy to stejně víte a píšete to tak i do Topparády...

Autor: ?
www.blind-guardian.cz - Czech and Slovak Bards' Guild © 1997-2017 Votan TOPlist