novinky
členové kapely
historie
diskografie
videografie
recenze
rozhovory
koncerty a turné
fotogalerie
download
odkazy
informace o webu
diskuzní fórum
tributní projekt BG


uk
Live

Live Pravdou je, že jsem další počin BLIND GUARDIAN čekal po přece jen delší době, ale obsáhlé a úspěšné turné na podporu desky „A Night At The Opera“ si zvěčnění na stříbrný kotouček bezesporu zasloužilo. Tedy samozřejmě, došlo rovnou na dva nosiče, protože BLIND GUARDIAN si mohou vybrat v podstatě jakoukoliv skladbu ze svých sedmi studiových desek a vždy potěší zaplněné auditorium pod pódiem. Ke všemu se Strážci rozhodli, že na „Live“ umístí záznamy z více koncertů, nemusíte se teda bát, že jejich rukama prošel nějaký zvukový výstřelek či instrumentální nedotaženost, na což, jak už bývá dobrým power metalovým zvykem, dohlížel i Charlie Bauerfeind. Co tedy deset let po předchozím živáku „Tokyo Tales“ kvartet (a hosté) ukuchtil? Nedržel se striktně novinky a plynule přechází z přítomnosti („The Soulforged“) do dávné minulosti („Majesty“) a jen tak mimochodem servíruje jednu hitovku za druhou, nechybí tady opravdu nic zásadního (tedy věční šťouralové jistě něco najdou), přítomny jsou vypalovačky „Welcome To Dying“, „Valhalla“, „Journey Through The Dark“, „Lost In The Twilight Hall“ nebo „Mirror, Mirror“, epičtější kompozice „Nightfall“, „Mordred´s Song“, „Bright Eyes“ či „Lord Of The Rings“ a diváky spontánně odzpívaný „The Bard´s Song (In The Forest)“. Opět se potvrzuje, že BLIND GUARDIAN nemusí mít strach, že by jejich charakteristické chorály utrpěly újmu. Publikum pěje jako o život, skanduje, tleská, křičí a lhostejno, zda se jedná o španělské, německé, italské nebo japonské fanoušky. Projev kapely sice není tak košatý jako na studiovkách, spíše přímočařejší a jednodušší, ale na to už jsou zasvěcení připraveni. Ne tak na suverénní výkon Hansiho, který sice občas zvolí níže posazenou vokální linku, ale činí tak s lehkostí ostříleného matadora a nepůsobí to nijak rušivě. BLIND GUARDIAN dělají věci vždy na sto padesát procent a tento živák to poněkolikáté potvrzuje.

Hodnocení: 6/6

Autor: Jan Kozák
Zdroj: Spark 7/2003


Live

Sáhodlouhé debaty se vedly o názvu koncertní dvojky v diskografii BLIND GUARDIAN. Do poslední chvíle nebylo nic rozhodnuto a tak výsledné „originální“ pojmenování LIVE je spíše jen východiskem z nouze, než čímkoliv jiným. Taktéž původní trojcédéčko vzalo rychle za své a výsledek se tak roztahuje pouze na dvou plackách, když obsah třetího CD by snad měl být zveřejněn v budoucnu na internetu. Uvidíme, uhlídáme. Tohle všechno jsou však věci spíše podružné, nás zajímá konečný výsledek, jak dopadl ten?
Určitě očekávaně. Konečně, už singl „Bard Song“ (nebojím se říct hodně otravný, když kromě zbytečné předělávky titulního songu, která původní verzi nesahala ani po kotníky, nudil ještě dalšími třemi živými verzemi téže písně) naznačil, že se s opravami šetřit rozhodně nebude. A to píseň zpívá především publikum! Na pomoc tak přispěchal loňský butleg z německého Langenu, který se playlistem s LIVE téměř kryje (tedy obsahuje vše podstatné z repertoáru potulných krefelských minstrelů s pochopitelným upřednostněním novinek) a pojďme srovnávat.
Od úvodního aplausu publika do tradičního mluveného intra „War Of Wrath“ a prvního ostrého zaříznutí kytar v následující „Into The Storm“ zvukově pochopitelně kraluje oficialita. Krásně vyvážené poměry nástrojů, vše čisťounké, načinčané. Každá kapela své živé výkony opravuje ve studiu, o tom by asi bylo zbytečné polemizovat, ovšem tady jsem, snad kromě asi dvou zaváhání v nástupech, nezaregistroval téměř jedinou chybičku. Vytáhneme-li pro porovnání butleg, nedotažených sól, přehmatů a chyb objevíme desítky. No budiž, tohle je ještě pochopitelné a únosné. Mnohem horší je to s pěveckým výkonem Hansiho. Tedy, co horší? Lepší, až neskutečné! Kde totiž na všech neoficiálních nahrávkách zoufale a falešně vlaje v prostoru, tady najednou nezakolísá, kde ve skutečnosti zachraňuje čest o oktávu níže a šetří hlasivky lehounkých falzetkem, tady překvapivě vyzpívá i hodně vysoké tóny (výkřiky v „Born In A Mourning Hall“ nebo „Bright Eyes“ například) a navíc v plném nasazení a mohutné síle chrapláku. Závěrečným hřebíčkem do rakve uvěřitelnosti jsou pak sbory. Nevím, jestli ve studiu zkrátka nazpívali nové, nebo jen přidali další hlasy k základu, či snad zvláštním mikrofonem snímali i fanoušky a to všechno se pak ve finále vymíchalo dohromady, ale hradba hlasů bouří kde může. Položíme-li vedle sebe kupříkladu refrény v „Nighfall“, tak kde na butlegu Hansi plave, sbor se stěží drží a vypouští nejvyšší tóny, tady je samozřejmě všechno v nejlepším pořádku, vokální hradba jen dokresluje čistě intonujícího Kürsche a předmětné výšky nechybí. Až to hraničí s výsměchem. Pokud se o japonském live albu „Tokyo Tales“ skupina samotná vyjadřovala jako o studiovém šperku, pak nyní v rukou musíme držet briliant miliardové hodnoty.
A závěr plynoucí z poslechu druhého živáku „Slepého strážce“? Dovolte mi parafrázovat redakčního klasika Marigolda, který jej shrnul asi takto: „Konečně chápu, proč se v souvislosti s BLIND GUARDIAN říká fantasy metal. Je totiž čirá fantasy, že by Hansi takhle zpíval na živo...“. A já k tomu jen dodám parafu, kulaté razítko, pochválím tradičně snaživé publikum (byť i to trošku zavání manipulací) a budu raději dělat, že jsem žádný podobný „koncertní“ záznam neslyšel. Pro živé hraní upravené studiové verze - to je asi nejpřesnější charakteristika kompletu. Jestliže vám do uší bijící studiové opravy nevadí, budete si zřejmě spokojeně chrochtat u beden, avšak těm kdo chtějí slyšet opravdu ŽIVÉ provedení skladeb nebo nevěřícím Tomášům upřímně doporučuji některý z mnoha butlegů BG. Odborník žasne, laik se diví, v každém případě spodní čelist oba tahají po zemi. A vy na tom budete stejně...

Hodnocení: 6,5/10

Autor: Darkmoor
Zdroj: www.metalmania.cz


Live

Metalová kapela Blind Guradian absolvovala v roce 2002 a v první polovině roku následujícího, tedy 2003, koncertní šňůru, na které odehrála osmdesát koncertů na různých festivalech a v klubech doslova po celém světě - od Japonska, přes Rusko, domácí Německo až po Ameriku. Záznam z tohoto turné pak vydali jako 2CD s prozaickým názvem "Live". Ještě by asi bylo dobré se zmínit o stylu, který můžete od Blind Guardian očekávat, pokud je neznáte. Tak tedy BG hrají poctivý velmi dynamický a tvrdý speedmetal, ovšem dokáží napsat i nádherné balady, které pohladí na duši každého romantika. Zatím nic světoborného, ale když přidám, že tematikou textů je fantasy svět plný draků, trollů a v neposlední řadě inspirovaný Tolkienem, je jasné, že hlavní cílovou skupinou jsou právě fantasy nadšenci.
Teď už ale k samotnému albu. Od živého záznamu čeká průměrný fanoušek skvělou atmosféru za cenu nižší kvality výkonů kapely. Ne tak u Blind Guardian. Pokud bych nějakým zázrakem přeslechl dav takových tří tisíc lidí, které doprovázejí říznou muziku skoro až armádním chorálem, mohl bych si myslet, že se jedná o běžné studiové album. Zvuk kapely je plný, kvalitní a vzhledem k původnímu aranžmá pro skromné obsazení velmi podobný, až skoro zaměnitelný s originálem.
Proč skromné obsazení? Blind Guardian hrají totiž jen se sólovou a rytmickou kytarou, zpěvem a bubny. Basa je pouze hostující nástroj, ale vzhledem k tomu, že rytmiku obstarává hlavně Marcus Siepen na kytaru, ani moc nechybí. Vůbec výkon rytmiky je úžasný, i bicista Thomen Stauch je stejně jako Siepen extratřída zejména v rychlosti. Co se té týče, můžou Guardianům nejrychlejší punkoví kytaristé a bubeníci jen tiše závidět, protože taková frekvence pohybů rukama už hraničí s lidskými možnostmi. Ale vyzdvihněme i ostatní individuality, zpěvák Hansi Kürsch i sólový kytarista André Olbrich jsou velmi talentovaní hudebníci a hlavně skladatelé.
Nastal čas na otázku, proč stojí za to BG poslouchat. Jednoduše proto, že mají obrovský cit pro styl, který dělají. Dokáží využít vyprodaný stadion, který hřmí perfektní melodie v refrénu nebo pozpěvuje baladickou zpověď barda. Většina jejich skladeb má obrovský hitový potenciál a to, že BG nejsou zatím tak známí, jak by si zasluhovali, je doufejme jen otázka času. Ať už si vyberete první nebo druhý disk, začátky a konce jsou velmi silné, prostředky už slabší. Jednoznačně pochválit musíme skladatelské duo Kürsch/Olbrich za písně "Welcome To Dying", "Nightfall", "Valhalla", "Bright Eyes", "The Bard's Song", "Lord Of The Rings" (ta mimochodem obsahuje zhudebněnou verzi úvodní básně/písně z Tolkienova "Pána prstenů") a úplně poslední "Mirror Mirror", která je spolu se zmiňovanou "Bright Eyes" suverénně nejlepší.
Ale přesto přese všechno musím albu vytknout jednu věc. Jeho zbytečnou délku. Určitě dobrých patnáct minut tvoří potlesky a vytleskávání dalších a dalších písniček (posledních šest sedm už jsou přídavky - která naše kapela vám přidá na koncertě sedm písniček?!), album je zbytečně roztažené do dvou CD (a to mělo mít původně disky tři - poznámka šéfredaktor). Kdyby vypustili pátou, šestou a sedmou píseň z obou CD, které jsou o něco slabší a zvlášť u druhého CD už můžou začít nudit (přece jen dvaadvacet písniček je pořádný nášup) a stáhli tak obsah živáku na únosný jeden nosič, nikdo by se nezlobil a nejen že by byla deska levnější, ale i poslouchatelnější.
Ale koneckonců penězi živ je člověk, a tak je třeba být v tomto ohledu trochu shovívavý. Co se týče hudby, je totiž album Blind Guardian "Live" jedním z velmi vydařených počinů, což se teď přes léto cení dvojnásob. A na dlouhé letní večery se nakonec budou možná hodit i ty dvě CD. A pokud byste náhodou chtěli vidět BG naživo, máte šanci 22. srpna na Fantasy Metalfestu v Pardubicích.

Hodnocení: 8/10

Autor: Martin Svetlík
Zdroj: www.musicserver.cz
www.blind-guardian.cz - Czech and Slovak Bards' Guild © 1997-2017 Votan TOPlist