novinky
členové kapely
historie
diskografie
videografie
recenze
rozhovory
koncerty a turné
fotogalerie
download
odkazy
informace o webu
diskuzní fórum
tributní projekt BG


uk
Nightfall In Middle-Earth

Nightfall In Middle-Earth Konečně vám mohu představit slibovanou desku inspirovanou knihou J.R.R. Tolkiena - Silmarillion. Přestože toto převratné album již v roce 1998 příjemně šokovalo fanoušky fantasy po celém světě, nemohu jej nechat bez povšimnutí ani dnes. Také chci opravit, že skutečně posledním počinem německé čtveřice BLIND GUARDIAN je deska s názvem A Night At The Opera vydaná letos. O ní se dozvíte více možná někdy příště.
Singl Mirror Mirror, který vydání desky s tématikou Silmarillionu předcházel, fanouškům jen potvrdil, že Blind Guardian chystají něco opravdu výjimečného. A já mohu jen potvrdit, co jsem již naznačil - Nightfall In Middle-Earth je zvláštní album věnující se Středozemí za dob 1. věku. Obsahuje 22 písní, vyprávěných v jediném krásném a dlouhém příběhu, a teprve, když si jej poslechnete celé, pochopíte jeho smysl.
Zvuk strašlivé bitvy, která byla svedena kdysi dávno, ještě nezanikl v uších potomků dávných králů, odedávna bojujících proti nepopsatelnému zlu. Kroky, nesoucí se trůnním sálem i hlasy panovníků a jejich vojevůdců, to vše a ještě mnohem víc se nese jako ozvěna v troskách dávno pohřbených sídel. A také přerývavý dech pod přilbou a spoustu hněvu a vzteku ucítíte v první skladbě nazvané War Of Wrath - válka hněvu. Bitva je ztracena, válka však teprve začala.
Into The Storm se jmenuje další, tentokrát již klasická bouřlivá skladba, plná valících se týmů kytarových sól, v čele s hlasem Hansiho Kursche a podepřená chórem ostatních hlasů. Je to plné utrpení a slibů. Ani bůh možná netuší, jak a kdy tahle právě započatá bouře skončí. Nebo se snad mýlím?
Čtvrtá píseň Nightfall je klasickou baladou, postupně kolísající mezi rychlými a pomalejšími pasážemi příběhu a ústící do nádherného refrénu. Je o světle a temnotě, nesmrtelnosti a bezmocnosti, o naději a úpadku elfího národa a také o cestě někam hodně daleko.
Následuje krásná a krátká Minstrelova píseň. Copak? Že nevíte, jak to bude dál?
The Curse Of Feanor se rychle odvijí šestou skladbou, vedoucí hlas a chóry se stupňují a tak jak je obvyklé, elektrické kytary začínají vyluzovat neuvěřitelné zvuky a tóny vynikají v dlouhých sólech, za doprovodu basy a všudypřítomných bubnů. Je to téměř 6 minut té klasické guardianovské muziky a ještě mnohem víc... V mluvené pauze, pojmenované Captured, se stanete hosty někoho hrozného...navždy.
Osmá píseň Blood Tears je balada plná nejen krvavých a nesmírné bolesti, ale obsahuje zajímavé změny rychlosti a spoustu hlasových a instrumentálních sól a vychytávek. Dá se to celé jen stěží popsat, je nutné to slyšet.
Mirror Mirror je vskutku originální skladba, ve které konečně příběh získává tu správnou tvář a posluchač dojem, že nic lepšího již nemůže přijít. Bude však velmi překvapen, neboť laťka kvality je dalšími skvělými skladbami zanedlouho ještě mnohokrát zdvižena, aby nakonec uvízla na nejvyšším bodě v temné a děsivé skladbě A Dark Passage v samotném závěru desky. Ten předcházejí další a další skvělé hrané a mluvené mezihry a vstupy, doplňující mozaiku celého poutavého příběhu.
Zastavím se ale ještě u naprosto geniálních písní Noldor a Thorn, které mne osobně doslova uchvátily a uvrhly opět do Silmarillionu, nejstaršího příběhu, který pan profesor Tolkien napsal. Nechcete-li se jím znovu pročítat, mám pro vás radu: poslechněte si toto unikátní dlouhohrající album. Zažijete znovu nejen to, co hýbe naší planetou již téměř století, ale i mnohá dobrodružství, která ještě nenapsal nikdo. Ta se totiž odehrávají jen ve vaší nekonečné fantazii.
Věřte nebo ne, i skupina, hrající svůj osobitý druh "bards" metalové muziky, se dá velmi dobře poslouchat. Na mapu Středozemě však přitom padne zřejmě mnohem temnější stín, než byste čekali. Tihle muzikanti, se totiž svými nástroji mazlí asi tak, jako skřeti se svými zajatci. Jsou už prostě takoví - bojovní, drsní a nesmlouvaví. Přesně tak to ale má vypadat pod nadvládou někoho, jenž nesmí být nikdy jmenován - Morgoth-Melkor totiž, stejně jako BLIND GUARDIAN, nikdy nikomu nemaloval nic růžově. Stíny se dlouží, a po nekonečné hrozné noci možná vyjde jen stejně strašné černé slunce. Doufejme, že se pletu, protože jinak...

Hodnocení: 5/5

Autor: Dalibor Tichý
Zdroj: Pevnost (4/2002)


Nightfall In Middle-Earth

Po sérii sice dostatečně propracovaných, ale v konečném důsledku přece jen nářezových a vysokorychlostních alb, se BLIND GUARDIAN rozhodli pojmout svou další řadovku komplexněji a k textům, které Hansi napsal na motivy Tolkienova Silmarillionu, vytvořili odpovídající hudební položku. Jakou důležitost pro kapelu "Nightfall in Middle-Earth" měla, dokládala i skutečnost, že se ze zpěváka - baskytaristy Kürsche, stal sólový pěvec a strunný nástroj přenechal hostujícímu Oliveru Holzwarthovi. A je to znát, stejně jako hodiny zpěvu. Hansi nejpozději od tohoto alba podchytil všechny nutné vokální polohy, zvláště pak čisté avšak vypjaté pasáže zvládá bez chyby. Paradoxně se jeho nezpochybnitelné zlepšení ještě markantněji projevilo na projektu DEMONS & WIZARDS, ale naštěstí letos svůj nesporný potenciál odevzdal i na albu domovské formace. Deska obsahuje navíc dost netypické řazení skladeb, či lépe řečeno, neobvyklý počet 22 písní, což však způsobují četná intra nebo mezihry, propojující příběh. Typické speedové tempo se tentokrát velice často prolíná s pomalejšími epičtějšími pasážemi, i když bych asi neuhádal, že BLIND GUARDIAN přijali hudební formuli takových SAVATAGE. Zvláště pro naprostou hitovku "Mirror, Mirror", která sviští v tradičních kolejích. Ale skrývají se zde i kompozice, které využívají košatá aranžmá, táhlé zasmušilé melodie a už jednou zmíněný hlasový posun Hansiho Kürsche - "Noldor (Dead Winter Reigns)", "Thorn", "The Eldar" (tady je Hansi doprovázen pouze piánem). "Nightfall in Middle-Earth" pravděpodobně mnoho příznivců BLIND GUARDIAN z počátku zaskočilo, ale i tenhle v historii skupiny zatím největší experiment vyšel dokonale a možná, že někteří po poslechu letošní novinky budou trochu zklamáni částečným návratem k přímočarosti. Věřte však, že BLIND GUARDIAN do svých výtvorů vždy vloží tolik vychytávek a perliček, že i jejich nejnovější hledání přinese stejné zadostiučinění jako v případě všech předchůdců.

Hodnocení: 5/6

Autor: Jan Kozák
Zdroj: Spark (7/2002)


Nightfall In Middle-Earth

Samou chválu můžeme na fanovské stránce BLIND GUARDIAN očekávat. Vždyť fan club jakékoliv skupiny čítá pouze ty nejvěrnější (a mnohdy také nejortodoxnější) fanoušky, takže jiné cesty není. Dovolím si ale tohle zavedené tabu přece jen drobátko porušit, a i když závěrečné hodnocení nebude nikterak nízké, hodlám poukázat především na věci rozporuplné.
Slepí strážci stvořili vlastní styl, epikou napěchovaný až po okraj, definovaný deskou Tales From The Twilight World. Od té doby je příprava následovníků stále složitější, košatí aranže, přibývá zpěvu, mohutní nástrojová hradba. Snaha skupiny, vyvarovat se opakování sebe sama a stvořit co možná nejsilnější melodie, byť za cenu velkých prodlev mezi nahrávkami, jistě chvályhodná.
Co vlastně tak milujeme na písničkách krefeldských? Když o tom budeme uvažovat s chladnou hlavou, myslím, že dojdeme k jednoznačnému závěru - jsou to především melodie. Velké a mimořádně povedené, kdy sbor neplní jen plochu (jak je tomu u 99 % speedových odvarů), ale skutečně harmonii vede a pomáhá jí.
Po třech řadovkách, kde hit střídal hit a slabé místo by člověk lupou pohledal, přichází "Soumrak" s neskutečně promakanou produkcí. Tolik aranží až jednomu sluch přechází, tolik hlasů, tisíce kytar. Vyrazí vám dech a zůstanete v naprostém šoku po několik poslechů. Je vůbec ještě možné natočit něco tak dokonalého? Po pravdě řečeno nevím. Když ale euforie z monumentálnosti vyprchá, zjistíte najednou, že mimo hitů, jakými jsou bezevší pochybnosti třeba Mirror, Mirror nebo Nightfall, skrývá deska pod pláštíkem aranžérské dokonalosti i naprosto průměrné věci typu The Curse Of Feanor. Nic takového se na starších deskách nestávalo. Buďme tedy naprosto upřímní. I když zvukově Nightfall… všechny válcuje, materiálem zůstává Somewhere Far Beyond nepřekonána.
Proč tedy, i přes výše naznačené výhrady, tolik bodů v hodnocení? Jak už jsem napsal, fanoušci nebývají příliš objektivní…

Hodnocení: 9/10

Autor: Darkmoor
Zdroj: www.metalmania.cz


Nightfall In Middle-Earth

Dotyk dvou geniálních světů...
Na jedné straně opony nesmrtelný svět, utkaný ze slov stvořitele Středozemě J. R. R. Tolkiena. Na druhé straně opony, svět melodií, utkaný z nezaměnitelného přediva mistrových věrných bardů ze slovutné říše germánské.
Dialog a nádherná symbióza... Působivá harmonie... Když Hansi Kürsch v časech triumfu Imaginations From The Other Side rozhlašoval, že další album se obejde bez inspirace jedním z největších fenoménů literatury minulého století, asi sám netušil, že v roce 1998 se Tolkienův Silmarillion dočká svého hudebního obrazu. Kolosálního, převratného a nezapomenutelného.
A že jeho autorem bude on a jeho družina ve zbrani.
BLIND GUARDIAN završili opusem Nightfall In Middle - Earth předalekou evoluční pouť, kterou ozdobilo nepřeberné množství klenotů, jimiž se může těžký kov po věky věků marnivě pyšnit. Avšak jen jeden z nich má nesmrtelnou záři, jenom jeden z nich se může v mnohých srdcích honosit epitetem nejkrásnější.
Jak charakterizovat Nightfall? Jako metalovou operou? Klíč k branám fantazie? Největší metalové album všech dob? Všude spousta pravdy a zrnko nadsázky. Ber jak ber, Nightfall je úžasnou a novátorskou záležitostí, která poněkud stagnujícímu power - speedu (ale ta škatulka převelmi tlačí!) ukázala cestu do nových neprobádaných říší. Celek je rozdělený do úctyhodných 22 tracků, zhruba z poloviny se však jedná o různá preludia k větším skladbám. Tento zdánlivě kosmetický krok vede k tomu, že koncept alba je dotažen k absolutní, vlastně ABSOLUTNÍ, dokonalosti...
Je neuvěřitelné, jak silné melodické nápady si BLIND GUARDIAN dovolí využít pro několikavteřinové kousky. Jenom mistři svého řemesla dovedou 44 vteřin nabít tak křehce éterickým kouzlem akustické kytary a sladkého zpěvu (Battle Of The Sudden Flame), nebo během 25 vteřin dokonale vykreslit imaginárního barda v akci (The Minstrel). Už na tyto kratičké, často mluvené, útvary bych mohl pět ódy do aleluja, mohl bych se rozplývat nad invencí, brilantním provedením a famózní obrazotvorností, ale to všechno nechám na Vás. Slova až tak daleko nedosáhnou...
Intra jen připravují naše duše na emocionální třaskavinu v podobě Velkých skladeb. Ono velké "v" je vypočítavým a záměrným aktem, který má obrazně demonstrovat, že se nejedná jen tak o nějaké skladby. Největší silou Nightfallu je úžasně pečlivá zvuková i melodická výstavba jednotlivých písní. U BLIND GUARDIAN nemá klišé místo, každá kompozice je nezaměnitelným pletencem metalové výbušnosti, orchestrální komplexnosti a geniálně citlivých vyhrávek. Pro Slepé strážce neexistuje předvídatelnost, jejich práce je členitá - jednotlivé nosné riffy se vrství jeden na druhý, mění se nálada, instrumentace, tempo. Ne náhodou se většina jejich skladeb dá bezbolestně převést do čistě symfonické podoby (požehnáno budiž tomu, kdo tak v časech budoucích učiní).
Práce s refrény, které vystupují z toho divokého malströmu pocitů a barev, je hodná smeknutí klobouku a imaginárního zlomení pisálkovského brku. Adjektiva, která by věrně popsala například refrén skladby Time Stand Still, se v mém slovníku nevyskytují - i po stém poslechu ke svému údivu nalézáte nové podtóny, hlasy, nástroje... BLIND GUARDIAN jsou živoucím důkazem toho, že i sebe jednodušší refrénový nápěvek (Into The Storm), lze vysochat s takovou grácií, která bere slova i dech.
Na ploše 70 minut ukazují BLIND GUARDIAN všechny svoje tváře i inspirační zdroje. Citlivě rockové kompozice, postavené na až překvapivě tichém dialogu kytar, rytmické sekce a Hansiho zpěvu, se střídají s překrásnými baladami, v nichž slovo feeling obcuje s jinými dimenzemi, a v neposlední řadě se ke slovu dostává i přímočarost a agresivita kovových hymnů. I v největším metalovém varu je ale struktura skladeb tak ďábelsky propracovaná a komplexní, že posluchač má neustále co objevovat a obdivovat (příkladem budiž úchvatný výplach Mirror Mirror). A naopak, i v největším ztišení je hudba Slepých strážců výbojem emocionality.
Křehkost, vztek, láskyplnost, nenávist... německému kvartetu není nic z toho cizí. Dokonalou souhrou a citem pro melodie dovede stejně tak vyseknout instrumentální exhibici, jako do sebe obrácenou baladu... Nikde nenudí, nikde nešidí... Blind Guardian se dokonale vžívají do své hudby, nepózují, hrají rozmarné elegie z říše fantazie na magické harfě, kterou sami stvořili a kterou dokonale znají. Jejich individuální um je tou nejsladší třešničkou na dortu - nikdo nedovede tak extaticky proplétat sóla jako duo sekerníků Olbrich - Siepen, nikdo nedovede tak energicky týrat baterii bicích jako hromobijce Stauch, nikdo nedovede tak mistrně měnit barvy hlasu a vžívat se do svých rolí jako Kürsch.
Připadá Vám, že přeháním, že jsem nekritický, slepě oddaný a fanatický?
Udělejte jednu věc, opatřete si Nightfall In Middle Earth, zažhněte ve svém příbytku všechny svíce, opevněte se před realitou a ponořte se do světa J. R. R. Tokiena, ale hlavně - do světa BLIND GUARDIAN.

Hodnocení: 10/10 (absolutno)

Autor: Marigold
Zdroj: www.metalmania.cz


Nightfall In Middle-Earth

Po třech letech od vydání úspěšného alba Imagination From The Other Side se německá metalová veličina opět připomíná svým fandům, tentokráte albem Nightfall In Middle-Earth. Již v minulosti se BLIND GUARDIAN v textech přikláněli k tématu imaginární světa děl spisovatele J.R.R. Tolkiena. Nová deska se celá odvíjí v tomto duchu a je vlastně zhudebněním Tolkienova velkolepého díla Silmatillion. BLIND GUARDIAN jsou i na novince nadále věrni svému originálnímu symfonickému heavy speed metalu, který je na míle daleko od stylově podobných Helloween, Gamma Ray nebo Stratovarius, a to hlavně svými kytarovými náměty a překrásnými sóli André Olbricha a rovněž nezaměnitelným projevem Hansiho Kursche, který mimochodem přenechal při nahrávání baskytarové partie hostujícímu Oliverovi Holzwarthovia. Hansi se na desce věnuje výlučně zpěvu, který je oproti minulosti dotáhnutý ještě k větší dokonalosti. Nightfall... je doposud nejexperimentálnější a nejtechničtější dílo, jaké kdy BLIND GUARDIAN vydali, i přesto, že samotná struktura skladeb zůstala nezměněná. Je v nich však na první poslech rozpoznatelný vývoj. BLIND GUARDIAN jsou až velmi zkušení hudebníci na to, aby tvořili identická alba. Celý titul obsahuje 22 skladeb, z kterých lze za regulérní považovat jen polovinu, zbytek jsou různá intra, hudební vsuvky, které celkově dotvářejí atmosféru uceleného příběhu. BLIND GUARDIAN jsou mistry melodií, ať už kytarových, nebo pro skupinu tak typických sborových vokálů či různorodých klávesových námětů, které jsou na albu v popředí více, než kdykoliv předtím. Po úvodním bojovém intru, v kterém řinčí zbraně a dupou koně, následuje energická a rychlá skladba Into the Storm, melancholická a zasněná je zase Nightfall, která je spolu s Time Stands Still a Blood Tears jednou z nejlepších skladeb. Skvělá je i singlovka Mirror Mirror se skycladských refrémem. Typické vypalovačky jsou The Curse Of Feanor a When Sorrow Sang, baladická za dovrovodu klavíru je The Eldar. Minimálně o čtyrista let zpět se se přenesete při poslechu krátké, ale přitažlivé renesančně laděné Battle Of Sudden Flame, zahrané na akustické kytaře a flétně. To jsem již prakticky vyjmenoval skoro všechny skladby, mezi kterými se nenajde ani jedna průměrná. Všechny doslova hýří pestrostí a nápaditostí. BLIND GUARDIAN se podařilo vytvořit další velkolepé umělecké dílo, které neztratí nikdy nic na své přitažlivosti.

Autor: Robert Bača
Zdroj: Metal Hammer CS (9/1998)


Nightfall In Middle-Earth

Posledním počinem čtveřice bardů je album Nightfall In Middle-Earth, kterým vyrazili dech celé metalové obci. Předcházející singl "Mirror Mirror" sice nenechával nikoho na pochybách, že nás čeká něco výjimečného, ale deska předčila očekávání i těch největších optimistů. Kdo očekával písně ve výpravném stylu fantasy, doufal správně, nicméně jednotlivé písně na rozdíl od předešlých alb, na sebe chronologicky navazují a vytváří tak kompaktní příběh, odehrávající se v dávné době stvoření Středozemě. Každý vlastník zmíněného alba si v prvé řadě jistě povšiml skvěle ilustrovaného coveru alba z dílny Andrease Marschalla, který prostě ví jak upoutat. Netradiční je rovněž i psaný příběh, jehož cílem je dostat posluchače do děje celého příběhu. Na albu se nachází 22 skladeb, respektive 11 písní a 11 doprovodných pasáží, monologů či dialogů, jenž mají posluchači naznačit směr dalšího děje. Vždy uvítám pokud jsou písně vyplněny zvláštními efekty, sláva nechybí ani zde, tentokráte je to přibližující se hluk bitvy Hněvu "War Of Wrath". Ihned po skončení úvodního monologu temného Morgotha je posluchač vržen "Into The Storm", takový je totiž název první nosné písně alba. Poté následují písně volnějšího tempa jako "Nightfall" či "Blood Tears". Většina z vás se mnou asi bude souhlasit, že největším hitem či nářezem této desky je song "Mirror Mirror". Úvod je z počátku volnější, spíše slavnostnějšího charakteru, údery bicích zní tak trochu monotónně, jemně podbarvené kytarou. Brzy je však vystřídán rychlým nástupem far, far beyond the island a zachovává si svou dynamičnost až do konce. Fasinující je sólíčko, následující po prvním refrénu ... that tommorow bears insanity ..., které dohání k naprosté euforii. Další bombou je bezpochyby polonářez, polobalada "Time Stands' Still" a ještě bych zmínil poslední píseň "A Dark Passage", jejíž Rise Of Fall a dark tale ends mrazí po zádech. Zajímavostí alba je ta skutečnost, že basové melodie nejsou, jak tomu bylo doposud, produktem Hansiho umu, ale Olivera Holzwartha, jenž byl k natáčení přizván. Hansi se tak mohl soustředit jen na zpěv a zvládl to skvěle. Všichni to zvládli skvěle a vůbec všechno je na téhle desce skvělý ...

Hodnocení: 10/10

Autor: Votan
www.blind-guardian.cz - Czech and Slovak Bards' Guild © 1997-2017 Votan TOPlist