novinky
členové kapely
historie
diskografie
videografie
recenze
rozhovory
koncerty a turné
fotogalerie
download
odkazy
informace o webu
diskuzní fórum
tributní projekt BG


uk
"Pohled upřený dopředu"

V našich zemích se německý heavy a speed metal vždy těšil velké oblibě. Na klasické kapely jakými byly ACCEPT, RUNNING WILD, HELLOWEEN, RAGE a jiné, nezapomene snad nikdo, kdo si tuto hudební éru prožil na vlastní kůži. Mezi ty mladší, které dokáží potěšit naše metalová srdce, patří kapela BLIND GUARDIAN se svým osobitým stylem, zvukem a hromadou skvělých písní. Jejich poslední album "Nightall In The Middle-Earth" je skutečně velkým hudebním počinem a lze ji oprávněně pokládat za jednu z nejvydařenějších metalových desek posledních let. Na albu lze rozpoznat charakteristické znaky jejich stylu, a zároveň celou řadu nových hudebních prvků. Které, o tom se každý mohl přesvědčit na vlastní uši a možná vám více napoví i komentáře z následujícího rozhovoru s kytaristou kapely, Andrém Olbrichem, v příjemné atmosféře festivalu Noc plná hvězd.

Jaké jsou ohlasy na vaší novinku "Nightfall In The Middle-Earth"?

Myslím, že nemáme důvod proč si stěžovat. V Evropě i Asii bylo album od začátku přijímáno kladně a vypadá to, že tomu tak bude i v Jižní Americe. Jsme velmi rádi.

Ve které zemi jsou BLIND GUARDIAN nejpopulárnější?

Jednoznačně v Německu.

Takže německé kapely nemají žádný problém s podporou domácích fandů?

Němečtí fandové kapely podporují, závisí to však hodně na stylu, který kapela hraje. Ale jinak je to pohodě, jedinou konkurencí je pro nás dovoz z USA.

Ale jestli jsem dobře informován, tak kapely vašeho typu to mají dnes daleko těžší než před takovými deseti, patnácti lety. V Německu jsou teď daleko úspěšnější hudební žánry jako techno nebo dancefloor.

To máš sice pravdu, ale my to nepociťujeme. Cítíme se před naším publikem stejně dobře jako před deseti lety. Možná jsou i lepší než fandové v jiných zemích. Absolvovali jsme tu několik menších i větších akcí (okolo 25-30 tisíc fandů) a vždy to bylo skvělé.

V současnosti dochází k mixování stylů techna s metalem. Jak se na to díváš?

Možná to řeknu až příliš silně, ale nesnáším to. Přijde mi to, jako by tyto kapely neměli dost nápadů a musí proto chodit k jiným. Je to vlastně krádež.

Takže jste hrdí na to, že se vám daří komponovat heavy/speedové skladby vlastního charakteru a podobné výlety za hranice žánru nechystáte....

Ano. Neposlouchám pop, nemám rád příliš elektroniku. Věnuji se výhradně rockové hudbě, ta mě uspokojuje.

A co říkáš na nové album heavymetalových legend JUDAS PRIEST?

Moc se mi nelíbí. Painkiller se mi líbí dodnes, jejich nový zpěvák je vynikající, ale měl se podle mě snažit o svůj vlastní zpěv a nekopírovat Roba Halforda. Navíc i samotná hudba zní zvláštně, jakoby se snažila přiblížit Panteře. Je to divné, vždyť Judas byli bozi a pro všechny vzorem. Novým albem v očích většiny starých příznivců klesli.

BLIND GUARDIAN lze vzhledem k počtu vydaných desek a úspěchů považovat za klasickou kapelu. Jak se cítíš v takové pozici?

Velmi příjemně... (smích) Hlavně mě těší fakt, že nás hraní strašně uspokojuje a líbí se mi, že nás lidé berou i přes drobné změny v našem projevu. Právě v tom vidím šanci metalové hudby - v posluchačích, kteří nejsou zvědaví na nové trendy a ani na styl osmdesátých let. Nechceme být jako Iron Maiden a spousta dalších kapel jejich generace, kteří se za každou cenu snaží držet dvacet let starého stylu. Výsledek je potom nulový. Vlastně jejich poslední alba znějí dosti trapně. Musí tu být kapely, které se budou pokoušet vytvořit něco nového a zpestřit tak metalový žánr.

V současnosti se kapely rozpadávají anebo stagnují a nemusí být ani tak staré jako Iron Maiden nebo Judas Priest. Stává se to i mladším než jste vy. Kde vidíš příčinu?

Příčin může být několik. Někdy se vyskytnou osobní problémy, někdy kapela nemá dostatek peněz na produkci nebo se nedočká dostatečné podpory ze strany hudebních firem. Zvlášť dnes se na vydavatelstvích často setkáš s odmítavým postojem k metalové hudbě. Lidé ji prostě nevěří, nečekají od těchto kapel sebemenší komerční úspěch. To je ale chyba, protože je tu spousta talentů, kteří si pozornost zaslouží. A ne každý posluchač je natolik deformovaný aby si liboval v rádiových sračkách.... Ale někdy si za to kapela může sama. Když někdo hraje styl vykopávající éru osmdesátých let, nemůže se divit, že o něho není zájem.

...když jsem se pozorně zaposlouchal do materiálu "Nightfall In The Middle-Earth" uvědomil jsem si, jak jsou jednotlivé skladby propracované, technicky dokonalejší než kdykoliv předtím....

To je vždy příjemné slyšet. Vlastně si potvrdil, že nám naše úsilí vyšlo. Snažili jsme se překlenout hranici mezi starší tvorbou a inovovaným pohledem na věc. Současně zachovat vlastní kořeny a k tomu obsáhnout i nové postupy. Cílem bylo prohloubit a zdokonalit svůj projev. Když se dnes podívám do minulosti, zjišťuji, že některé naše starší věci jsou celkem naivní a v dnešní době by neobstály. Nechtěli jsme vydat desku osmdesátých let, ale něco co by zapadalo do období sklonku tohoto tisíciletí.

Jak dlouho jste tento materiál připravovali?

Dvanáct měsíců nám trvalo jen napsání nových skladeb, dalších šest měsíců nám zabrala produkce. Takže skoro dva roky.

Proč se Hansi rozhodl věnovat výhradně zpěvu a baskytaru nechal na hostujícím muzikantovi? Je snad důvodem komplikovanost, zmiňovaná v úvodu?

Jasně. Bylo pro něho velmi těžké soustředit se na obě věci naráz. Dnes hrajeme o něco progresivnější hudbu a největší důraz jsme kladli právě na rytmus. Je těžké hrát na base tak náročné grify, sledovat kolegu za bicími, k tomu zpívat a ještě se jako správný frontman starat o zábavu obecenstva. Řešení v podobě náhradního basisty nám připadala nejschůdnější.

Je to v pohodě. Takhle se alespoň každý může soustředit na to své a lépe to potom šlape...

Určitě. Hansi se teď věnuje 100 procentně vokálu a basa jede taky na sto procent. Předtím to bylo padesát na padesát, což bylo určitě na škodu. Nyní vychází Hansi na pódium uvolněnější a koncerty mají úplně jiný spád.

Mohl by si nám říci, kde všude se chystáte vystoupit?

Právě jsme skončili německé turné. V nejbližších dnech se pomotáme po Evropě, navštívíme Maďarsko, Švýcarsko a pak Rakousko. Poté nás čeká Jižní Amerika, šest vystoupení v Brazílii a v Argentině. Následuje Japonsko, jih Evropy a možná se podíváme i na sever.

Máte pěkně nabitý program. Zatím se vám na světových podiích daří?

Ano. Nálada v kapele je skvělá, téměř bratrská a publikum reaguje na nové skladby.

A co úplně první koncert k novému albu. Jak dopadl?

Á, tak to nebylo moc dobré. Byli jsme dost křečovití, protože nebyl čas na pořádné nacvičení nového materiálu. Ve studiu jsme ho sice omílali stále dokola, ale to je něco úplně jiného než stát na pódiu. Tam musíš spolupracovat, být sehraný se zbytkem kapely a to se na prvních vystoupeních nedařilo. Nikdy sice nedošlo k vážnému omylu, ale spokojeni jsme s tím nebyli. Pro začátek to nebylo až tak hrozné, ale správné tempo jsme chytli asi až po čtvrtém vystoupení.

V jakém poměru hrajete nové skladby a starší kousky?

Na německém turné jsme do programu zařazovali pět nových skladeb a bylo to dost náročné, takže si při účasti na festivalech od nich trochu oddychneme. Jak jsem řekl, jde o technicky komplikovanější kousky a není jednoduché je předvést na živo.

Množství vstupů na nové desce posouvá váš projev až kamsi na hranice rockové opery....

Jde o koncepční album a všechny tyto vsuvky splňují jedinou úlohu - dotváří atmosféru celého příběhu, jako i příběh samotný.

Urazíš se, když ti povím, že na dvou či třech místech mi pompézní podání vokálů silně připomíná QUEEN v jejich nejartističtějším období?

Ne. QUEEN byli vždy naší oblíbenou kapelou a přetransformování polohy, kterou připomínáš, nám vždy připadalo v případě novinky velmi šťastné a funkční.

Od začátku jste měli velmi blízko k tématice fantasy. Nálada těchto příběhů dokonce velmi silně sálá ze samotné hudby, což mě vždy velmi překvapovalo a vlastně potvrzuje tvá slova o nevyčerpatelnosti daného žánru. Zajímá mě, zda jste všichni v BLIND GUARDIAN takový fandové pána Tolkiena a ostatních autorů...

Bez výjimky. Hansi je však do fantasy vysloveně maniak, kam se na něj hrabeme. Všichni tento žánr máme rádi, nedokážeme si představit člověka, kterého by neoslovil. Tolkien máme velmi rádi pro detailnost v jeho tvorbě. Přesně tak se snažíme přistupovat k vlastní tvorbě. Především naše poslední album obsahuje množství detailních prvků v hudebně rozpracovaném příběhu.

Zkomponovat tak komplikované hudební dílo jakým je Silmarillion, to chce pořádnou dávku odvahy...

Hansi nad tím strávil hromadu času. Celé léto upravoval obsah knihy do vlastní podoby a poté psal několik měsíců texty, veršoval a znovu upravoval. Vypouštěl, doplňoval, prostě si s tím dal pořádný kus práce. Dokonce některé věci změnil ve studiu na poslední chvíli a myslím, že se mu podařilo dosáhnout ten správný efekt.

A na základě čeho se Hansi rozhodoval některé příběhy či dějové linie vypustit a jiné zase ponechat?

To bylo ze všeho nejtěžší. Velmi jsme na toto téma diskutovali. V Silmarillionu je toho skutečně velmi mnoho a bylo těžké se rozhodnout co je důležité a co nikoliv. Právě proto jsme na desce použili větší počet vsuvek, do kterých jsme se snažili vměstnat co nejvíce z obsahu knihy. Rovněž buklet v CD měl být daleko větší a obsáhlejší, ale nakonec nám to nevyšlo. Takže nakonec obsahuje jen samotné texty a části příběhů, krátké co nejvýstižnější úryvky. Ale myslím, že lidem, kteří Silmarillion neznají, pomůže v pochopení podstaty tohoto díla. Ostatně knihy J.R.R. Tolkiena lze dostat v každém knihkupectví... Rovněž jsme nahráli EP s novými skladbami, které se týkají dalších třech částí příběhu na albu se nevyskytujících. Snažili jsme se všechno v největší možné míře dát dohromady, aby jsme se k této látce nemuseli na dalším albu vracet.

Neuvažovali jste o dvojalbu?

Nemohli jsme to dále natahovat, ostatně sedmdesát minut hudby plus EP není málo. Nechtěli jsme nechat fandy déle čekat.

Trochu odbočím. Každý by od vás, v souvislosti vaší tvorby, čekal adekvátně vyrobený videoklip. Ani nejnovější klip "Mirror Mirror" svým zpracováním neodpovídá obsahu dané skladby a alba vůbec. Jsou snad důvodem peníze?

Ano, jsou v tom ty peníze. Velmi toužíme po výpravném videu plný trpaslíků, hobitů a podobných bytostí, jenže jeho realizace by byla velmi nákladná a vynaložené prostředky by se nám nikdy nevrátili. Ve Spojených státech kapele jako jsme my prostor v televizi nedají, evropské MTV pustilo klip v nočních hodinách asi třikrát a ostatní televizní stanice se rovněž nepřetrhnou. Na druhé straně jsme albem Nightall... zaznamenali v německé hitparádě slušný úspěch. Dostal se v žebříčku na sedmé místo, singl Mirror Mirror dokonce na prvé, takže nějaký ten náročnější videoklip se podařilo natočit. Rozhodli jsme se jeho prostřednictvím ukázat vynikající vztahy v kapele, dobrou náladu, úsměv na tváři a úplnou pohodu. Několik záběrů z ulice, několik ze studia a klip byl hotov...

Byl Tolkien od debutu vaší hlavní inspirací anebo se dostal ke slovu až na závěr?

Ne, Tolkien byl v naší tvorbě stále přítomný. Akorát jsme si v začátku nebyli jistí, kterým směrem se bude BLIND GUARDIAN ubírat. Především jsme zkoušeli a vlastně jen zjišťovali co nám nejvíce sedí. Netrvalo nám dlouho, abychom zjistili, že fantasy nám sedí ze všeho nejvíce.

A co jiní autoři fantasy literatury?

Jak jsem řekl, Hansi v tomhle směru žere téměř všechno, má rád i Michaela Moorocka a mnoho jiných. Rovněž se zajímá o staré legendy jako je sága krále Artuše a tak podobně.

A co ty?

Nemám až tolik času na čtení. Tolkiena jsem zvládl, všechno ostatní se ke mě dostává spíše v útržcích.

A co děláš, že máš tak málo času?

Hudbu. A nesmím zapomenout ani na rodinu, přítelkyni. Každou chvíli buďto cvičím na kytaře nebo se snažím komponovat nové náměty. Je toho tolik, že na nějaké další zájmy nebo zaměstnání mi nezůstává prostor.

Takže trávíš většinu času s kapelou...

Ano. Skoro pořád jsme spolu, buďto ve zkušebně, ve studiu nebo na turné. Baví nás to, chceme neustále přicházet s novými skladbami, ale obnáší takové množství práce, že si to mnozí nedokáží vůbec představit.

Nejsi asi jediný, kdo má přítelkyni, nevím, možná je někdo z vás i ženatý. Není po tom pro vás problém vyrazit na velké turné bez vašich drahých poloviček?

Určitě to není jednoduché, ale všichni zúčastnění se s tím musí vyrovnat. Každý ví, že pokud hraješ v kapele, tak se jí musíš věnovat naplno pokud to chceš někam dotáhnout. Musíme to brát tak, jak to je. (smích)

Odkdy je pro vás BLIND GUARDIAN práce na plný úvazek?

Od Follow The Blind.

Tak to je skvělé.

(smích) Samozřejmě, že je to fajn. Každý odmalička sníš o tom, že se jeho hobby stane zdrojem jeho příjmu a já jsem velmi rád, že mi to vyšlo. Je to pohodlné, ale i zavazující. Podařilo se nám od druhého alba prorazit a dostat se do podvědomí a nyní se snažíme všechno splatit. Zasloužit si takovouto vymoženost je pro nás nejdůležitější. A jsem rád, že minimálně ta snaha z naší strany tu je. Vždyť když posloucháš Nightfall..., víš, že vznikal v litrech potu a krve, prostě od srdce. Nesnažíme se jen vydělávat peníze či uspokojovat vlastní potřeby, ale hlavně nás to neuvěřitelně baví.

V začátcích vám velmi pomohl Kai Hansen (HELLOWEEN, GAMMA RAY), snad nejpopulárnější osobnost německé metalové scény. Jste s ním ještě v kontaktu?

Dodnes jsme velmi dobří přátelé. Kai je vynikající člověk a skvělý muzikant. A vždy když je možnost, tak se setkáváme. Na období Battalions Of Fear a Follow The Blind budu vždy vzpomínat v dobrém. Byli jsme tenkrát malou, neznámou kapelou, náš největší a upřímný obdiv patřil právě Helloween. Kai nás navštívil ve studiu, nahrál s námi několik věcí a to nám velmi pomohlo. Naučil nás spoustu věcí a nikdy mu to nezapomeneme. Nikdy se nevyvyšoval, pomáhal nám kde se dalo, prostě nás měl rád. Kai je jednoduchý, velmi otevřený a přátelský člověk.

Jaké jsou vztahy mezi vámi v kapele, vycházíte spolu?

Myslím, že momentálně jsou vztahy velmi dobré. Při produkci alba jsme mezi sebou celkem bojovali, vyskytli se vážnější, nepříjemné neshody a dokonce i hádky. Nyní, když je album hotové, je všechno v pořádku.

Které vaše album, kromě novinky, je tvým nejoblíbenějším?

Asi Imaginations From the Other Side. Jednak proto, že jsem při jeho realizaci poprvé spolupracovali s producentem Flemmingem Rassmunsenem, od kterého jsme se velmi naučili. Na výsledku je znát, že jde o stoprocentní, profesionální práci. Deska je plná energie, nikdy jsme nic tak intenzivního nenahráli. A už na Imaginations... jsme se pokusili o něco, co vyvrcholilo na naší nové desce.

Možná, že ho máš rád i z toho důvodu, že jeho vydáním nastal podstatný přelom ve vaší kariéře...

Ano, dá se to tak říci. Imaginations... pro nás znamená mnoho, vlastně už po Tales From The twilight World jsme byli dostatečně známí. BLIND GUARDIAN vlastně pomalu rostl každým dalším albem a to je to, co mě osobně těší asi nejvíc. Nová deska je pro mě momentálně stoprocentní, doufám, že ta příští bude ještě stoprocentnější.

Autor: Marcel Mariščák
Zdroj: Metal Hammer CS (09/1998)
www.blind-guardian.cz - Czech and Slovak Bards' Guild © 1997-2017 Votan TOPlist