novinky
členové kapely
historie
diskografie
videografie
recenze
rozhovory
koncerty a turné
fotogalerie
download
odkazy
informace o webu
diskuzní fórum
tributní projekt BG


uk
Hansi pro Doctor Metal (1998)

Právě oddychujete po Evropském turné. Jaké bylo?

Skvělý. Hráli jsme hlavně ve střední Evropě, myslím tím Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francii a teď naposledy Itálii a Holandsko s Belgií. Málem bych na ně zapomněl. A větší část tour, hlavně v Německu, byly vyprodány téměř všude. Zase na druhou stranu koncerty v Holandsku a Belgii byly slabší. Měli jsme sice dobrou odezvu, ale ne takovou jako třeba v Německu a v jiných zemích. Hráli jsme taky na pár skvělých festivalech, jako například Gods Of Metal v Itálii, kde bylo víc než 25.000 lidí. Předvedli jsme tam dobrou show a mám ten pocit, že jsme měli jeden z největších ohlasů toho dne, takže úspěch. Potom jsme hráli na festivalu Dynamo v Holandsku, blízko německých hranic, bylo tam něco kolem 60 nebo 70.000 lidí - taky velký úspěch, takže co můžu dodat? Všechno bylo super.

Bylo tohle turné nejlepší z těch co jste doteď hráli?

Určitě bylo. Vždyť už v porovnání s čísly z roku 1995 s Imaginations... jsme mohli přitáhnout jenom v Německu o 400 až 500 lidí víc což znamená, že jsme zvýšili průměrný prodej z 1100 na 1500, což je na Německo dobrý. A i jinde to bylo skoro to samý, i když tam vyšlo nový album dost pozdě, až těsně před startem naší tour.

Jak tě napadlo vzít s sebou Vicious Rumors jako předkapelu?

Jsou naší nejoblíbenější kapelou už dlouhá léta. Když jsme v roce 1987 začínali, měli už za sebou svoje první nebo druhý album, a i BLIND GUARDIAN je dost podporovali. Takže je normální, že když jsme viděli, že jsou jednou z kapel na seznamu našich možných předkapel, že jsme o nich začali uvažovat. Byly tam i jiný kapely, jako RIOT, které bychom také rádi měli s sebou, ale rozhodnutí bylo: "jenom jedna předkapela". Další důvod bylo jejich poslední album - měli jsme vylepšenou verzi jejich posledního alba, které se nám moc líbilo a to byl nakonec asi ten hlavní důvod.

Máte nějaký plány o tom, jak bude turné tohle léto pokračovat?

Jasně. Jedeme poprvé Jižní Ameriku, potom máme na začátek Října nabídky z Japonska. Po Japonsku jedeme podruhé po Evropě se zaměřením na Jižní Evropu a Skandinávii to jsou pro nás druhý nejdůležitější trhy Evropy. A japonsko, jak asi víš, klademe na stejnou úroveň s Německem.

Slyšel jsem pověsti o podepsání smlouvy s Century Media na vydání vašeho alba tady ve státech. Můžeš mi k tomu něco říct?

Doufáme, že se tak stane protože stále cítíme jistý druh neshod mezi naší mateřskou firmou Virgin Records a Century Media. Century Media má velký zájem vydat tady naše album, ale měli by se zbavit všech těch obchodních problémů. Nepovím ti přesně jak jsou daleko, ale myslím, že se stále neshodují v nějakých bodech, přesto jsem, ale optimista, že to nějak dořeší a pak, budeme moct být vydaný i ve Státech. Na cestě je i smlouva na vydání našich předchozích alb. Takže nakonec můžeme poprvé vstoupit i ve Státech na živo.

Takže můžeme doufat, že vás tady uvidíme na koncertě?

To by bylo skvělý. Určitě víš o našem přátelství s ICED EARTH, a ti by nás rádi pozvali hrát přinejmenším na Středozápadě.

Bylo by skvělý, kdybyste tu měli úspěch.

Doufáme. Myslím, že by to mohl být nejdůležitější krok co můžeme udělat, z tohoto pohledu. Hráli jsme v jihovýchodní Asii, v Jižní Americe, v Evropě (smích) takže asi jenom Amerika zbývá a jak víš to je ten nejdůležitější a největší trh. Jak se tady jednou prosadíš získáš vysoký kredit jak ve státech tak i jinde.

Aktuální album bylo až doteď dost úspěšný. Dostali jste se na 7-mé místo v Německu, na 3-tí v Řecku a pak na 12-té v Japonsku. Byli jste tímto zdrcujícím úspěchem překvapeni?

Aaaah... překvapeni a zdrceni, jo, byli. Ale na druhou stranu, když jsme album připravovali, dali jsme si dost záležet, vložili jsme do toho tolik času a práce, že jsme tušili, že bychom se mohli dostat v Německu do Top 10. Ale určitě víš, že pro jakoukoli metalovou kapelu je vždycky těžký dostat se do jakéhokoli všeobecného žebříčku, tak zvaného všeobecného. Takže výsledek jako takový překvapivý byl. Myslím, že Japonsko bylo normální. Stejný úspěch jsme tam měli s Somewheer Far Beyond a Imaginations.... Ale v Německu jsme do té doby dosáhli nejvyššího umístění před 3-mi lety na 21. pozici, takže to bylo velké překvapení. A už vůbec jsme nečekali to co se dělo v Řecku, kde, jak tuším, se stále ještě držíme nahoře. No a co bylo pro nás úplně zdrcující, ten nečekaný úspěch po téměř celý Evropě. V ostatních zemích jsme sice nedosáhli takového postavení jako v Řecku, ale téměř po celé Evropě jsme byli v Top 50.

Album samotné je inspirováno Tolkienovým Silmarilionem. Jak Tě napadlo napsat podle tohoto příběhu koncepční album.

No, největší inspirace vzešla z muziky, kterou jsme měli vždycky založenou na mystických tématech v intencích bájného světa. Jednou jsem poslouchal samotnou muziku a uvědomil jsem si, že to vypadá, jako by měla vlastní svět, nevycházející z reality, takže potom pro nás bylo normální přizpůsobit tomu i slova. A nejjednodušší způsob, jak toho docílit bylo, zaměřit se na nějakého dobrého spisovatele a Tolkien byl vždycky náš oblíbený spisovatel a tak, když jsem přišel se třemi možnými koncepty, kapela zvolila Silmarilion a já myslím, že to byla dobrá volba, přestože to zřejmě není tak emotivní příběh jako Pán Prstenů, tak obsahově je to přinejmenším na stejné úrovni. Krom toho se nám do muziky hodila i délka příběhu. To jsou důvody proč Silmarilion.

Můžeš nás provést procesem, kdy vzniká takovéhle album? Například, psal jsi nejdřív muziku a pak texty?

Přesně tak. Začali jsme muzikou, Andre udělal základní přípravy a pak mi poskytl nějaké části. Já jsem do toho vložil všechny vokály a melodické prvky, které jsem si dokázal představit, tak aby to spolu sedělo a předal jsem, to opět Andremu. Andre pokračoval tak, že vyzkoušel nové kompozice a hlavní motivy a pak to vrátil zase mě. Po jisté době jsme dospěli k chórům a nakonec jsme dělali ty obrovský refrény, který máme téměř ve všech písních. Když jsme to dokončili, celý materiál jsme dali bubeníkovi, Thomasovi, který se postaral o rytmickou sekci. Když s tím byl hotov, vzali jsme si to zase my a dodělali jsme nejrůznější efekty a akustický části písně. Pak jsme se na celek zpětně podívali a dolaďovali jsme ty části, které se nám nezdály, zkoušeli jsme do toho vložit nějaký nový nápad nebo lepší logiku. Tím jsme, po 6 až 8 týdnech, dokončili kompozici jedné písně. Pak, když jsme udělali dalších 5 až 6 písní, uvážil jsem, který texty se nejlíp hodí ke který muzice. V tu chvíli to začalo vypadat tak, že jsme měli hotových asi 7 písní a já začal pracovat na základní linii příběhu. Tak jsem vytvořil pořadí písní a jejich hrubý nástin.

Takže jste tím chtěli tlumočit nějaký vzkaz posluchačům nebo jste jenom měli záměr převyprávět určitý příběh?

Tak půl na půl. To vždycky záleží, myslím, na jednotlivých částech. Příběh jako celek je důležitější než jakýkoli vzkaz, přestože v nějakých písních určitá poselství jsou. V minulosti to byly například Born in a Mourning Hall, samozřejmě Ashes to Ashes, nebo Theatre Of Pain, stejně tak i tady jsou poselství, jenom nejsou jako hlavní motiv, jak tomu je u uvedených písní. Hlavním motivem je zde píseň jako celek.

V minulosti jsi udělal spoustu písní společně s Kai Hansenem z GAMMA RAY, dříve HELLOWEEN. Jaké to bylo s ním dělat a jak k tomu došlo?

Bylo to v roce 1989, když Kai odcházel z HELLOWEEN po "Keeper Of The Seven Keys II", a přesně nevěděl co dál, nabídli jsme mu, i z důvodu, že jsme hlavně kvůli Kaiovi HELLOWEEN vždy podporovali a že náš dřívější producent Kalle Trap se s Kaiem přátelil, aby s námi hrál nějaká sóla a možná i vymyslel vokální linii na albu. Tak vznikla Valhalla a The Hall Of The Kings a vytvořilo se mezi námi přátelství, protože obě strany se vzájemně respektovaly. To neskončilo, pokračuje dál. A čas od času se vzájemně zveme ke spolupráci na částech alba. Naposledy mě pozval na natáčení alba "Land Of The Free". Já jsem se mu bohužel nemohl revanšovat protože při posledních dvou našich studiových albech jsme neměli čas ho pozvat a ani on neměl čas s námi hrát, ale přátelství tu je a jsem si jist, že někdy v budoucnu spolu zase něco uděláme.

Co si myslíš o směru, který za ty roky HELLOWEEN nabrali a o stylu jejich nynější muziky?

Je to takový matoucí. Radši říkám matoucí, protože když v polovině osmdesátých let začínali, měli daný styl melodického speed metalu, uchytili se a získali velký kredit především u evropského publika. Pak ale začali měnit styl a to hodně lidí zmátlo - mě taky, přestože jsem oceňoval, že zkoušejí něco nového i když musím říct, že se mi to moc nelíbilo, ale pak, když zjistili, že jejich experimenty nemají úspěch, vrátili se zpět ke svému starému stylu a to nevypadá, že by si byli příliš jistí tím co dělají, navíc to není opravdový. Ty jejich poslední tři alba nejsou nijak nápaditý, přestože nejsou špatný.

Co si myslíš o názoru Maxe Cavalera, že kapely jako HELLOWEEN a ANGRA ničí metal.

To je nesmysl, Úplná blbost. Myslím, že, speciálně HELLOWEEN stále ovlivňuje mnoho mladých, kteří se snaží tak nějak kopírovat jejich styl. A je spousta kapel který se snaží dělat stejnou muziku, jako např. LABYRINTH. A dělají to dobře, takže musím říct, že jak ANGRA tak i HELLOWEEN si našli svůj směr metalu, přestože se jim asi nepovedlo vnést do něj nový styl.

Takže dá se říct, že se ti líbí to co Max vnáší do muziky, nebo se spíš ohlížíš po něčem speed metalově melodičtějším?

Fakt dávám přednost melodickému metalu a nikdy jsem nebyl ani fandou SEPULTURY ani Maxe, takže mě celkem nezajímá co takovýhle lidi říkají o ostatních metalových kapelách. Jak jsem řekl, nejsem žádný zastánce HELLOWEEN, ale jejich úspěch a to jakým způsobem ovlivňují ostatní kapely jim dává právo v tom pokračovat. Dál si myslím, že Angra je parta velmi talentovaných mladíků, který budou dělat to co začali, ať už se to Maxovi Cavalerovi líbí nebo ne. Takže tady pořád ještě existuje dobrá půda pro přežití mladých kapel, protože zde stále existují lidé, kterým se tento styl líbí.

Objevil jsi nějakou novou kapelu v Německu, o který si myslíš, že by mohla být dobrá?

Jo, jmenují se EDGUY. Ale je to s nimi přesně stejný, jak jsem popsal předtím. Jsou prostě moc tradiční. To je to co by mohli změnit, ale zase jsou dost talentovaný a celkem mladý, takže mají dost šanci s tím něco udělat. Taky preferují "Helouvínskej" styl, ale dělají to velice profesionálně. Pomáhal jsem jim s jejich posledním albem "Vain Glory Opera" a dost mě překvapili. Je tu taky Italská kapela, kterou bych Ti rád doporučil, jestli je ještě neznáš - RHAPSODY, kteří jak si myslím jsou velice nadějná kapela.

Musím s tebou jenom souhlasit. Líbí se mi obě. Co se EDGUY týká na jejich albu si jim pomáhal se dvěma písněmi: Out Of Control a s titulní písní. Plánuješ, že s nimi budeš spolupracovat i v budoucnu?

To se nedá přesně říct. Záleží to na čase. Myslím, že Kai s nimi teď zrovna pracuje na nové desce. Řekl mi něco z čeho nějak vyznělo, že je ta kapela zajímavá, takže si dovedu představit, že si asi našel čas, aby jim pomohl. Co se mě týče, musím říct, že toho času teď moc nevidím v souvislosti s prací v managementu BLIND GUARDIAN, a kromě toho bych se chtěl zaměřit na projekt s Jonem Schafferem z ICED EARTH, který už nějakou dobu plánujeme. To myslím bude na konci roku... ...který rok máme? 1998... takže si myslím, že na EDGUY čas nebude. Záleží to, ale taky na periodě, v jaký chtějí pracovat.

Který kapely nebo skladatelé ovlivnili tvojí práci v BG?

QUEEN - hlavně Brian May a Freddie Mercury. Pak to byli Geoff Tate a Chris DeGarmo, přestože se moc daleko nedostali. Způsob jakým svoje písně dělali byl jak pro mě tak pro Andreho velmi působivý. Pak je tady Jon Oliva ze SAVATAGE, Jon Schaffer z ICED EARTH a německá kapela SUBWAY TO SALLY a jejich autor písní Bodenski. U Andreho se k tomu přidává taky Dave Mustain z MEGADETH a spousta dalších, neméně důležitých.

Posloucháš hodně muziky ve chvílích, kdy nemáš tolik práce s BG, jestli tedy taková situace nastala?

Přinejmenším to zkouším, ale abych měl čas si tu spoustu desek vychutnat, tak to se stane málokdy. Potřebuješ ale mít přehled o scéně a i o ostatních stylech, protože když se na to vykašleš a neposloucháš nic, tak je dost pravděpodobný, že tvůj vývoj bude stagnovat a s tím přichází i fakt, že je pro tebe vymýšlet nový motivy, aby následující deska byla lepší než ta předchozí.

Takže postupuješ spolu s ostatníma německýma kapelami jako RUNNING WILD nebo HELLOWEEN?

Nemáme žádný kontakt s Helloween nebo Running Wild, ale můžu říct, že tak nějak vycházíme. Myslím, že tu nemůže být řeč o nějakém vztahu, ale tak jako oni o nás neříkají kraviny, stejně tak se snažíme neříkat kraviny my o nich. Máme dobrý vztahy s GAMMA RAY, RAGE, GRAVE DIGGER a EDGUY samozřejmě. Celkem to jde i s Kreator nebo Sodom. Jaký kapely jsou mezi nimi nevím.

Podle tebe, jak moc se změnila muzika, kterou děláš po dobu tvé kariéry?

Dospívala tak jako my. Když jsem jednou slyšel Battalions Of Fear, připadalo mi to jako zvuk mladý čerstvý, ale nezkušený kapely. A nový věci mi znějí takový ucelenější a zkušenější.

Jedna věc je na vás ale unikátní. Mám na mysli to, že celý ty roky zůstáváte v neměnné sestavě. Jak jste to dokázali?

Myslím si, že to je velice důležité. Neptej se na přesný důvod, prostě je to tak, ale jedno je jistý - dodržujeme politiku kapely a tou je být demokratickou kapelou, to znamená, že to co nevyřešíš s těmihle čtyřmi lidmi, nevyřešil bys, ani kdybys někoho zabil, nebo do té mašinérie zapojil milion dalších. Protože kdyby tomu tak nebylo přinášelo by to přinejmenším jeden další problém navíc. A druhá věc je, že hráčské umění se projevuje u všech členů kapely stejné. Takže nikdy se nestalo, že by někdo byl ve svém hráčském umění o moc pomalejší než ostatní, s výjimkou mojí basy možná, ale to je něco jiného (smích).

Když už mluvíme o base. Chceš začlenit Olivera Holzwartha nebo někoho jiného jako stálého člena kapely?

Ne, na stálo ne. BG sestává ze 4 lidí a tito 4 jsou na další 3-4 roky (přinejmenším) ti kdo v kapele zůstanou. Je pravděpodobnější, že někdo z kapely, asi zase já, bude basovat na další desce, ale umím si představit stálého basáka na turné, protože mi to takhle přišlo jednodušší a pohodlnější.

Takže ty jsi hrál na basu na evropském turné?

Ne, nehrál. Pozvali jsme opět Olivera Holzwartha, který je jinak stálým členem SIEGES EVEN jak asi víš. Je nájemný basista, přestože je to přítel. Dělá to život jednodušším a nejen pro mě. I po akustický stránce je to lepší, když můžou lidi na turné slyšet profesionálnější muziku, kdy nemusíme basu potlačovat, jak jsme dělali na Imaginations..., ale do studia si nejsem jistý, ale nejspíš budeme hrát sami.

Moc lidí tady o kapele jako takové moc neví. Můžeš mi říct něco málo z historie toho, jak se tihle 4 lidi dali do takový fantastický formace?

Fajn, zkusím to co nejvíc zkrátit, jo? (smích) Kapela ve který jsme s Andrem hráli dříve se jmenovala Lucifer's HERITAGE a začínali jsme v roce 1985, kdy jsme se potkali ve škole. Pak jsme poznali, že se nám oběma líbí metal. Nebo takhle, on věděl, že mě se to líbí, ale nebylo jisté, jestli on je naladěn na stejnou vlnu. Ale jakmile jsem to zjistil dali jsme se dohromady a založili už zmiňovanou kapelu. Už od počátku jsme měli ambice být profesionály. Hrálo s námi spousta muzikantů, kteří přicházeli a zase odcházeli, takže to nebyl vždycky jen Marcus, Andre, Thomas a já. Ale po čase, někdy na počátku 1986 jsme se sešli v tomto složení. Než jsme se spojili nahráli jsme dvě dema. Battalions Of Fear a Symphonies Of Doom. A samozřejmě na Battalions of Fear můžeš slyšet hlavně písně, který se objevili na stejnojmenné desce BG, akorát v trochu jiné verzi. Tak to byl rok 1986. V 1987 jsme podepsali první kontrakt s No Remorse Records, mladou, nezávislou společností, která později zkrachovala, což nám zachránilo zadky (smích). Se svým prvním albem jsme měli jistý úspěch v německém undergroundu, ale nikde jinde, přesto jsme si dávali velký pozor, abychom o tu malou část fandů nepřišli, jedině tak jsme jejich počet mohli zvýšit na tolik kolik jich je teď.

Teď jste chvíli ve Virgin Records. Je jejich práce pro vás dobrá a plánujete spolupráci i do budoucna?

Nemůžu o nich říct nic špatného. Dělají tu v Evropě moc dobrou práci. Ne ve všech státech, ale ve většině. A v Japonsku máme jinou nahrávací společnost, která doufá, že dostane práva i pro Státy. V zásadě je to velice dobrá společnost, která má práva ještě na dvě desky. A jestli se rozhodnou to přijmout, dá se říct, že obě strany budou rády, protože si myslím, že naši prodejci udělali kus dobré práce. Ta hlavní společnost, jak jsem řekl, nepokrývá celou Evropu, ale tam kde je, je vidět znatelný úspěch. Neumím si představit někoho lepšího pro Evropu.

Můžeš mi říct, jak moc se změnila Mracusova role v kapele od prvních alb, kde psával většinu písní až doteď, kdy už není jeho rukopis tolik vidět.

Jo, ale on stále píše. Jenom trochu zlenivěl mezi 1990 a 1995, což nám tak trochu přidělalo vrásky na čele. Je teď větší tlak na mě a Andreho. Bylo to možné díky tomu, že do té doby jsme se podíleli na psaní všichni, jenom přestávalo chodit od Marcuse něco specifického, což se, ale v posledních letech zlepšilo. I tak na Nightfall in Middle Earth toho moc nemá. Napsal písně, které vyjdou později na EP, protože jde o písně, které byly původně zařazeny do NIME, ale pak z něj z koncepčních důvodů vypadly. Jinak je Marcus stálým a velmi důležitým členem, ale jako autor skladeb ztratil trochu spolehlivost a tak je to teď víc na mě a Andrém. Je ale těžké vymýšlet stále něco nového, i proto, že jsme trochu kritičtější ke své práci než jsme byli v začátcích.

Řekneš mi něco o tom novém EP které plánujete vydat?

Neznám ještě ani jména písní. Hudbu už máme téměř všechnu hotovou, příští pondělí mám začít zpívat. Tyto písně obsahují pro BG typické části, což znamená, že se tam objevuje jedna folkloristická skladba, která mi připomíná trošku Simona a Garfunkela střiženého BG a další dva songy jsou typický BG power metal/speed metal, sice ne tak vyvinutý jako na NIME, ale stále zajímavý. Doufám, že to stihneme zmixovat do konce července. Jestli ne, museli bychom to dělat až v září, což znamená, že nového EP byste se dočkali od září do konce roku. To záleží na tom, jak se dohodneme s produkcí.

Budou to písně z kousků konceptu "NIME", nebo to bude něco jiného?

Jasně, pokračuji v příběhu, protože jak víš NIME končí v místech, kde příběh je asi v polovině. Zvolil jsem si pro tohle EP příhodu ze Silmarilionu. Je o chlapci jménem Turin Turumbum, lidském válečníkovi a je porovnatelná, jestli se ti líbí fantasy příběhy, s Elricem z Melnibonu od Michaela Moorcocka.

Plánujete tento námět i na dalších albech, nebo to ještě není jisté?

Pochybuji o tom. Nemůžu říct na 100%, že nikdy nevydáme pokračování alba, ale přinejmenším to nejbližší nebude pokračování NIME, ani nebudu pracovat se Silmarilionem. Navíc je tu možnost vrhnout se na Pána Prstenů, ale fakt nevím, jestli to zrealizujeme už na dalším albu, nebo až na některém z budoucích.

Zdroj: Doctor Metal (1998)
www.blind-guardian.cz - Czech and Slovak Bards' Guild © 1997-2017 Votan TOPlist